Nejvyšší bod Furka Passu není zrovna moc utěšeným místem. Zvlášť když začíná foukat, poprchávat a smrákat se. Škoda že jsme měli naplánované přespání právě tady. Ve vanu by to šlo, ale pro stany to zrovna ideální nebylo. Žádné závětří, žádný travnatý plácek. Vydali jsme se tedy ze sedla zpět a doufali, že najdeme něco o několik serpentin níže.

Podle mapy jsem vytipoval silničku odbočující z hlavní cesty a vedoucí zpět do hor. Po pár desítkách metrů jsme narazili na zákaz vjezdu s výjimkou podmíněnou zaplacením 7 euro. Byla už tma a netušili jsme kam silnice vede, tak jsme se rozhodli zakempovat ještě před zákazem vjezdu. Já jsem tedy loboval za to, abychom aspoň postavili stany na travnatém pahorku s výhledem na východ, místo na štěrkové cestě, ale ostatní jsem nepřesvědčil.

Skrytý kamping spot

Vstával jsem jako obvykle před východem slunce a vyrazil fotit svítání a výhledy s nízkým raním sluncem. Východ byl krásnej. Krom toho jsem zjistil, že za platebním automatem vede silnička až k parkovišti a také několika odbočkám k pláckům vyloženě upravených pro kempování. Každý připravený k zaparkování auta a jako stvořený k pozorování východu slunce z pohodlí vanu nebo stanu. Těch 7 euro je „worth it“ dojet sem a zakempovat až tady.