Oblast Val Gardena a údolí Gröden je oblíbenou zimní destinací v Italských Dolomitech. I svahy Secedy jsou přes zimu vytížené davy lyžařů. My (tedy Nicole, Lukáš, Lenka, David a já) jsme se sem vydali v polovině Dubna, v době Velikonočních prázdnin. Zcela upřímně jsem úplně nečekal, že si tu ještě užijeme regulérní sněhovou vánici.
Od majitele Airbnb kde jsme byli ubytovaní jsme zjistili, že lyžařská sezóna skončila před 14ti dny a jsme tu tedy přesně v mezidobí, kdy nejezdí lanovka ani kvůli lyžařům, ani kvůli turistům co se v letní sezóně nechávají nahoru vyvézt a chodí pak už pěkně „po vrstevnici“.
Na mapě jsme si tedy našli nejvyšší místo kam se ještě dalo dojet autem a odsud se už vydali pěšky. Celkem jsme překonali stoupání více než 820 výškových metrů na asi 7 kilometrech a dostali jsme se tak do výšky 2440 m.n.m. Procházeli jsme kolem opuštěných chalup, srubů a restaurací, kde ještě před pár dny servírovali svařené víno, Panini a Canederli, což je místní specialita. Jedná se prakticky o špekové knedlíky, které můžou být i bez špeku, s nějakou zelenou zeleninou.
Opuštěné sněžné skůtry parkující na žluté trávě, která ještě před chvilkou ležela pod závějemi, dokreslovaly skoro až apokalyptickou atmosféru. U jednoho ze srubů s nádherným výhledem jsme si dali připravenou svačinu a nafotili pár fotek pro Jameson.
Za celý den jsme potkali celkem jeden turistický pár a slyšeli jednoho psa, který pravděpodobně jednu z restaurací hlídal. V tomhle mezidobí by se tu dalo krásně a nerušeně bivakovat. Trochu nám výhledy zakrývala mlha a neměli jsme na tak krásné místo dostatek času, tak se sem holt budeme muset někdy vrátit. Co se dá dělat.
