Ze skal tu do údolí padá celkem 72 menších i větších vodopádů. Některé z nich jsou dokonce v noci nasvícené. Ikonické švýcarské údolí Lauterbrunnen najdete v bernském kantonu, asi 10 kilometrů z města Interlaken, má charakteristický tvar písmene U s velmi příkrou západní stranou, která je spíše skalní stěnou.
Údolí je populární i mezi paraglidisty a tak tu můžete pozorovat nespočet křídel, které se tu pomalu snáší na přistání na okolních loukách. Z údolí se můžete lanovkami dostat i na 2973 metrů vysoký vrchol Schilthorn. Tady najdete restauraci Piz Gloria, která má otáčecí podlahu, a tak se i během toho co sedíte u oběda, můžete kochat 360 stupňovým výhledem. Navíc se tu natáčela i bondovka „Ve službě Jejího Veličenstva“ na konci šedesátých let. Díky penězům od filmařů navíc mohla být restaurace vůbec dostavěna, protože původně investorům došly v průběhu stavby prostředky.
Celé údolí se pak stalo inspirací i významnému literárnímu dílu. V roce 1911 sem totiž při cestě po Švýcarsku zavítal tehdy 19ti letý J.R.R. Tolkien. Právě údolí Lauterbrunnen se pak stalo předlohou pro krajinu, kterou popisoval ve svých knihách “Pán prstenů” a to konkrétně jako údolí Rivendell, domov Elronda a jeho elfů.
Projížděli jsme údolím nějakou chvilku, než jsme se nakonec rozhodli nechat auto na hlavním parkovišti, přímo u kostela a zkusit si dojít pro nějaké pěkné pohledy a záběry pěšky. Celé údolí vypadá úchvatně, ale přeci jenom top pohled je top pohled. Nakonec jsme vydedukovali, že ten nejlepší pohled bude bohužel relativně daleko/vysoko na východním svahu údolí. Tam se nedalo dojet autem a museli bychom se buďto svézt vlakem, nebo vyšplhat pěšky, což by nám v obou případech zabralo více času, než kolik jsme ho měli k dispozici.
Brzo jsme ale našli jiný pěkný pohled. Z úzkého chodníčku mimo hlavní ulici se rozevřel výhled na údolí i věž kostela. Věž se bohužel zrovna opravovala a byla zakrytá lešením, tak jsme ji pro naše fotky raději zakryli vlastním tělem.
Pak jsme se vydali dál z centra a výš do kopců. Ušli jsme už celkem kus cesty a našli pěkný výhled, když začalo být jasné, že se schyluje ke slušnému lijáku. Začal foukat celkem silný vítr, který vodu z vodopádu přímo nad vesničkou Lauterbrunnen rozfoukával tak, až se vodopád prakticky v průběhu svého „pádu“ ztrácel. Ještě jsme se pokusili nafotit pár fotek i z tohoto místa, když se spustil déšť. Na chvilku jsme našli úkryt pod košatým stromem, ale když bylo jasné, že tam nám to moc dlouho nevydrží, vyhlídl jsem nedaleký seník, který mi přišel na přečkání deště ideální. Doběhli jsme k seníku a naštěstí né příliš dlouhou přeháňku přečkali tam. Pak už jsme se vypravili zpět k autu a vyrazili za dalšími vyhlídnutými místy.
