Tenhle výlet měli na starosti Radek a Honza. Na víkend nemělo cenu jezdit někam pět set kilometrů a tak jsme vyrazili jen po Čechách na sever k Liberci.

K přehradě Černá Nisa kousek od Bedřichova jsme se vydali v sobotu. Vodní nádrž leží ve výšce 775 m n.m. a je tak nejvýše položenou přehradou Jizerských hor. Její rozloha je asi 42 hektarů, což odpovídá přibližně 60ti fotbalovým hřištím. To jen aby měli přehled i fotbalisti a diváci Cestománie. Plánovali jsme se tu vykoupat (na rozdíl od přehrady Josefův Důl je to tu povolené) a přespat někde v okolí pod širákem. To bylo vzhledem k předchozí propršelé noci trochu hraní vabank, ale co už.

Dlouho jsme řešili, kde nechat přes noc auta. Nakonec zvítězila odvážnější, nebo chcete-li oprsklejší část výpravy a nechali jsme je na kraji louky u Bedřichova. Odsud to je k přehradě necelé 3 kilometry.

Po cestě jsme chytli úžasné světlo, které prosvítalo korunami stromů a prozařovalo hladinu lesního potoka. Photo session se Sitkou byla must have záležitost.

Přehrada se zrovna opravovala a tak byl přechod přes hráz uzavřený. Kopernikk se toho trochu lekl a rozhodl se celou přehradu obcházet, z čehož byl Sitka dost zmatený, protože se mu rozdělovala smečka. My s Radkem jsme zvolili variantu sice přelézt zátarasy, ale obejít to pod přehradou. Nejodvážnější byly samozřejmě holky (Zuzka, Sysel, Nikola a Peťka), ty šly přímo přes staveniště, zákaz nezákaz. Stejnak by to případně s hrázným uhrály na svůj šarm.

Po koupačce, večeři kdy jsme už načali Jamesona a Prosecca, jsme zkusili nafotit něco těsně před západem slunce a pak se odebrali zpět na druhý břeh. Tam totiž byla zavřená chatička a s její verandou jsme počítali jako nouzovkou, kdyby začalo krápat. Kdybychom ty Jamesony, Prosecca a vína nedopili tak rychle, možná by na nás ani ten hráznej nepřišel. Na šarm jsme to neuhráli, ani holky, ani já. Neva, pod širákem jsme spali asi o 60 metrů dál, uprostřed borůvčí.