Řeka Soča je proslulá svou průzračnou téměř tyrkysovou vodou. Nejzajímavější a nejhezčí je asi část tzv. „Velika korita Soče“. To je místo, kde se řeka zařezává hluboko do skalnatého podloží a vytváří úzký a dramatický asi 500 metrů dlouhý kaňon. Kousek nad kempem Soča Boštjan Komac pak ústí z kaňonu a rozlévá se do širšího koryta. Zde se i shlukují místňáci a turisti a v řece se koupou. Tedy ti, kteří se odváží do brutálně ledové vody.
Nenajdete tu žádné velké placené parkoviště, ale kolem silnice je na parkování míst dost a s parkováním jsme tu neměli problém. Od ústí kaňonu se dá jít po okraji proti jeho proudu, kde je několik dalších pěkných pohledů na řeku.
U Soči jsem byl už dvakrát. Poprvé jsem doufal, že někde výš proti proudu bude možné se dostat dolů k řece. Přemýšlel jsem o proplavání části kaňonu, ale nikde jsem nenašel místo, kde by se dalo k řece sestoupit a dále proti proudu byl kaňon navíc stále hlubší (až 15 metrů).
Dvakrát vstoupíš do stejné řeky
Podruhé už jsem šel najisto. A najisto jsem věděl, že i tentokrát to bude ledárna. To nám ale nezabránilo si do řeky párkrát skočit, nebo se proplavat několika posledními desítkami metrů kaňonu. Trochu nám při tom ztuhnul úsměv, ale sluníčko svítilo a tak jsme brzo zas rozmrzli. Já jsem zároveň konečně smysluplně vyzkoušel voděodolnost iPhonu. Záběry pod vodou jsou super a teď už na ně člověk ani nutně nepotřebuje GoPro. Největší výhodou koupání v Soče je ale fakt, že pak už vám žádná jiná slovinská řeka, jezero či vodopád nepřijde tak studený.
