Malinkatá vesnička se zachovalou historickou architekturou je celá památkově chráněna. V roce 1975 ji dokonce Evropský kongres architektonického dědictví prohlásil za exemplární příklad „historické zachovalosti“.

Najdete ji na úbočí údolí řeky Verzasca, nedaleko další zajímavé destinace – městečka Lavertezzo. Z údolí sem vede jedna úzká silnička, na jejímž konci budete hrát trochu vabank o parkovací místa. Těch je tu totiž k dispozici celkem asi šest. Když se vám podaří zaparkovat, můžete se projít úzkými křivolakými uličkami mezi kamennými domy, které mají tradičně kamenné i střechy. Ve vesničce je celkem asi 66 obytných rodinných domů, z nichž většina je pronajímána a využívána jako apartmány pro rekreaci.

Aktuální počet místních obyvatel (informace z roku 2008) čítá celkem 12 osob. Přesto je vesnička samostatným samosprávným celkem, a to od roku 1822, kdy se odtrhla od Vogorna. V současnosti je Corippo nejmenším takovýmto celkem v rámci celého Švýcarska.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Jakub Mařík (@jakub_marik),

Celkem vtipné je u Corippa zabrousit do informací definovaných obvyklým statistickým pojetím, tedy procenty a podobně. Například takzvaný Construction rate – stavba nových budov, který se počítá na 1000 obyvatel, je zcela překvapivě nula. Naproti tomu plných 30 % obyvatel se přímo osobně podílí na rozhodování samosprávy – což znamená, že kromě starosty má obecní zastupitelstvo ještě další 3 členy. Co se týče národností, tak 6,7 % obyvatel není Švýcarské národnosti, tedy jednoduše bydlí tu jeden cizinec. A poslední změna počtu obyvatel – úmrtí v roce 2008, znamenala pokles populace o 5,3 %.

Elišce se to tu moc nelíbilo, zato mě přišla vesnička celkem pěkná a malebná, i když to jak je podivně skoro prázdná působí zvláštně.