Sníh byl, mlha byla a typický červený vlak byl taky. Prostě pohádka, za kterou si ale úplně obyčejně můžete dojet. Do Švýcarska.

Tohle místo jsem měl v hledáčku už dlouho. Jen je tak trochu zastrčené v jihovýchodním cípu Švýcarska, konkrétně tedy v kantonu Graubünden, kudy jsem dosud neměl cestu, a tak na něj přišla řada až nyní.

S Alex a Terry (mrkněte na jejich Instagramy) jsme se sem dostali na závěr našeho Německo-Švýcarského zimního roadtripu. Noc jsme strávili v horské vesnici Parpan, v Grischalodge-Post, což bylo nejlevnější ubytování co jsem v okolí našel. I na recenzích na Booking.com je zmíněn zdejší recepční/pan domácí, který vypadá trochu jako kombinace Quasimoda a animovaného hrdiny z filmu „Já, padouch“, ale svým neskutečně pozitivním vystupováním vás okouzlí.

Ráno nás překvapilo intenzivní sněžení a spolu s mlhou to vypadalo, že už toho moc neuvidíme, ani nenafotíme. Nenechali jsme se ale odradit a vyrazili k viaduktu. Nejdříve jsme zamířili do vesnice Schmitten, která je nad viaduktem, odtud nás ale nasměrovali na přístupovou cestu zespodu, tedy ze silnice vedoucí k vesnici Filisur. Na čerstvě zasněžených silničkách jsem si několikrát vzpomněl, že je super tu být v pořádném autě s náhonem na všechny čtyři. Nakonec i sněžení ustalo, vysvitlo slunko a my jsme měli možnost koukat a fotit.

Viadukt na železniční trati Albulabahn je spolu s ní součástí kulturního dědictví UNESCO. Slavnostně otevřen byl v roce 1903 a dnes je to fotografická a Instagramová klasika. Ať už máte dron, nebo jen foťák, tady máte šanci vytvořit skvělé záběry. Zvlášť pokud si počkáte, až tudy pojede jeden z typických červených vlaků švýcarských drah. Ty tudy projíždějí přibližně jednou za půl hodiny až hodinu a obvykle projedou krátce po sobě vlaky dva, jeden v každém směru (takže máte na vyfocení dva pokusy).

Železniční trasa dlouhá 61 kilometrů vede z městečka Thusis (697 m.n.m.) do známého zimního střediska Svatý Mořic (1775 m.n.m.). Pokud byste si ji chtěli projet i sami, připravte si asi 1800 Kč a víc, podle typu jízdenky.

Viadukt samotný je dlouhý 136 metrů a 6 dvacetimetrových oblouků nese 5 vápencových pilířů. Ve výšce 65 metrů tak vlaky překonávají údolí nad stejnojmennou říčkou Landwasser. Ročně přes viadukt přejede asi 22 000 vlaků. Aby most takový nápor vydržel, byl v roce 2009 kompletně zrekonstruován, nicméně rozhodně neztratil nic ze své krásy. Pokud budete mít cestu kolem, tohle místo nevynechejte.

Přejít na mapu