Stejně jako města Koper, Izola či Portorož leží Piran na nepříliš rozsáhlé, 46 kilometrů dlouhé, slovinské riviéře a mixuje se v něm slovinské a italské dědictví.

Z dob italské nadvlády tu najdete vlivy v architektuře i kuchyni, či dvojjazyčné názvy ulic. Od ostatních měst v Terstském zálivu se liší snad jen neobvykle prostorným kruhovým náměstím. To vzniklo na místě původního nádraží místní železnice, které bylo přesunuto jinam. Náměstí je z jižní strany skrze malý přístav otevřené do moře a najdete na něm i sochu místního rodáka, světoznámého italského houslisty Giuseppe Tartiniho.

Od náměstí se kolem Piranu táhne dlážděná promenáda se spoustou restaurací, ale hlavně i přístupem do moře a vybavením jako jsou sprchy. Moře je tu totiž i u města tak čisté, že je promenáda běžně využívána ke koupání a chillování.

Kromě promenády se můžete toulat i křivolakými romantickými uličkami, kterých je tu tolik, že se při procházce lehce vyhnete davům turistů. Dojít můžete i ke katedrále Sv. Jiří, která se tyčí na vyvýšenině nad městem a je odsud krásný výhled na střechy Piranu.

Vlastně mě to tu celé dost překvapilo. Z našeho roadtripu po Balkánu, před několika lety, jsem k úrovni služeb, jídla a obecně všeho na Balkánu dost skeptický. Né že bych potřeboval pětihvězdičkovej hotel a portýra co mi odnese kufry, ale dostat v restauraci čevapi z prefabrikátů, nebo rozmraženou pizzu, to bylo trochu moc i na mě. To ale mluvím o Černé Hoře a Slovinsko je naštěstí Balkánem šmrncnuté jen trochu a na úroveň služeb si tu člověk nemůže stěžovat. Obecně mi přišlo, že Slovinsko kvalitou jídla zdatně sekunduje Itálii. Alespoň tedy podle mých „ligně na žaru“ bych to ohodnotil jako třičtvrtě kvality a cena tak dvoutřetinová.

Vjezd autem do města je zakázaný a musíte ho tak nechat v parkovacím domu před městem. A tady pozor na jeden takový chyták. Najedete totiž horním patrem a pater má asi sedm, přičemž vytáčet se mezi patry s X6kou nebylo vůbec jednoduché. Exit je značený jak nahoru, tak dolu, ale když autem pečlivě sjedete až do přízemí, zjistíte, že ten spodní exit mysleli jen pro pěší a máte před sebou sedm pater zas zpět nahoru.

Každopádně Slovinsko není jen o Triglavském národním parku a má cenu se vypravit i do dalších míst, včetně Slovinské riviéry.