Najít přesnou polohu, kde je tenhle úžasný vodopád a výhled byla trochu detektivka. Instagramisti jsou totiž většinou dost tajnůstkáři a čím lepší místo, tím spíše nikomu neprozradí kde to je. Ale já vám jo.

Fotku tůně nad vodopádem jsem původně objevil u německého instagramera Sebastiana Scheichla, ale bez označení přesného místa. Na desítky dotazů v komentářích samozřejmě nikomu neodpověděl, kde se místo nachází. Zapátral jsem tedy skrze další instagramové profily, sférické fotografie v Google maps, Mapy.cz a po delší rešerši jsem místo opravdu našel. Teď už šlo jen o to se tam vypravit.

Na začátek května jsem naplánoval výlet do okolí Königssee, které je obecně na zajímavá místa dost bohaté. Stačí vyjmenovat další jezera – krásné Hintersee a Obersee, soutězku s vodopády Almbachklamm, Hitlerovo horské letní sídlo Orlí hnízdo, nebo ledovou jeskyni Eiskapelle Watzmann (některá z těchto míst se tu v budoucnu určitě také objeví).

Vyrazili jsme ve středu po práci spolu s Niki, Markem a Karolínou. Ve čtvrtek se k nám pak přidal ještě Radek a Lucie a v pátek dorazila vlakem Terry.

Kudy k vodopádu a jak se neztratit

K vodopádu Königsbachfall se dá dojít nejjednodušeji od hlavního parkoviště u Königssee. Stačí se vydat po značené cestě na vyhlídku Rabenwand (mimochodem krásný výhled na jezero), u ní přelézt zábradlí a dál pokračovat po úzké pěšině. Vzdálenostně to jsou necelé 3 kilometry a 250 výškových metrů, takže svižným krokem to zvládnete do hodinky. Terén není nějak zvlášť náročný, Lucka to zvládla v žabkách a s kelímkem kafe v ruce. Přesnou trasu najdete přímo pod tímto odkazem na Google Mapách.

Tak a tohle zábradlí je třeba přelézt a pokračovat po pěšině dál.

My jsme se na vodopád vypravili ve čtvrtek odpoledne. Vypadalo to na bouřku, ale už jsem si zvykl nenechat se předpověďmi počasí odradit. Zvlášť v horách. Ještě když jsme dorazili na místo, dali jsme si věci pod pláštěnku, ale pak vysvitlo slunce. To se hodilo vzhledem k tomu, že jsme se chystali vlézt do ledové vody v tůni. Na fotkách to vypadá jako pohoda, ovšem ponořit se do ní vyžaduje dost sebezapření. Během parného léta by to ale asi bylo i vážně příjemné a osvěžující.

Tůně nad vodopádem se zatím objevila jen na několika málo fotkách na Instagramu, alespoň co jsem viděl já, takže jsem byl celkem nadšený, že jde o něco alespoň trochu exkluzivního a nového. Ne jako další a další fotky Pragser See nebo nedalekého Hallstattu.

Markův výraz mezi pózováním versus Markova 3 vteřinová “wanna be” pohodová póza.

Postupně jsme se v tůni střídali a já jsem fotil. Netrvalo to dlouho a po několikátém přesunu po kluzké skále jsem zahučel ve vrchní tůni až po krk. S foťákem v ruce a telefonem v zadní kapse. Naštěstí foťák jsem udržel nad hlavou a iPhone 7 je už vodotěsný. Skvělý fotky holt nejsou zadarmo a tady odsud ty fotky skvělý jsou.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Jakub Mařík (@jakub_marik),

Vzhledem k tomu, že vodopád byl nakonec highlightem celého výletu, bylo jasné, že Radek i Terry by mi neodpustili, kdyby se sem taky nepodívali. V sobotu odpoledne jsem se tam tedy vydal ještě jednou i s nimi a Luckou. Tentokrát už ani nesvítilo slunce, přesto Terry v tůni vydržela asi 15 minut. Pro fotku cokoliv. Trošku se nám tak podchladila a cestou zpět k autu sebou dvakrát málem švihla. Vše ale dobře dopadlo a na paměťovkách jsme si odváželi poklady.

Jo a až se tam vypravíte, tak k vašim fotkám na Instagramu přidejte kdyžtak hashtag #scoutingplaces nebo #scoutandthecity, ať se zpětně i já dozvím, že jste tu podle mého článku byli.

Opačným směrem od výhledu na jezero je ještě jeden, menší vodopád s průzračnou tůní, který také není vůbec špatný.