Nedůvěra v instituce je dědictví, které si neseme ještě z dob komunismu, nebo spíš už z Rakouska-Uherska. Stále je to my versus oni. Podnikatelé versus úředníci, občané versus politici, Česká republika versus Evropská Unie. Je v nás zakořeněná nedůvěra ve vrchnost, kterou se snažíme obejít a pravidla očůrat. Podle nás jsou ta pravidla nesmyslná, ale naše snaha není je změnit, i když dnes už můžeme, my je obejdeme. Jsme v tom neskutečně kreativní. Stát a celá společnost pak ale jednoduše funguje hůř.
Bohužel ani porevoluční vývoj důvěru v instituce státu neposílil. Mezi podnikateli i politiky vítězili nikoliv ti nejschopnější, ale ti všeho schopní. Klientelismus, korupce, rozkrádání veřejných peněz a nevymahatelnost práva umocnily u těch poctivých pocit, že lepší je starat se sám o sebe. Nečekat nikdy žádnou pomoc a státem vytvořené překážky vždy nějak překonat. Být úspěšný nikoliv díky, ale navzdory vládě a státu. To je étos generací Boomers a X, které byly v porevolučních třeceti letech v produktivním věku a budovaly své kariéry a podnikání.
Krize jako je pandemie ale odhaluje, že nezajímat se není řešení. Ať chceme nebo ne, politika zásadně ovlivňuje naše životy. I při snaze se jí za každou cenu vyhnout, může nekompetentní rozhodnutí shora pohřbít celý váš business a veškeré úsilí za několik let či desetiletí. Jako se to děje právě teď. Nezajímali jste se? Tak ani vláda se nezajímá.
Generace Y a Z už ale začíná vnímat, že politika je tak moc odtržená od jejich reality, že nikdo jiný než oni sami jí obsah vrátit nemůže. Sedmdesátníci ve veřejných funkcích, kteří neumí poslat velkou přílohu emailem a nerozumí současnosti mají rozhodovat o naší budoucnosti? Ti jednoduše nebudou řešit nedostupnost bydlení, která pálí 90 % mladé generace. Sami už vlastní baráček v satelitu za Prahou a svým dětem koupili byty na Vinohradech. To není jejich téma. Demonstrace nepomůže, petice to nevyřeší. Takový problém se vyřeší, když v té veřejné funkci bude někdo, pro koho to problém je.
Je třeba začít institucím věřit, né znovu, ale poprvé v novodobé historii našeho státu. Né slepě. Je třeba nejen volit, ale i kandidovat. Začít věřit sobě.
