Tuhle krásnou bavorskou rokli, nedaleko Garmisch-Partenkirchenu, jsem měl vyhlédnutou už nějakou tu chvilku. Projít si ji se mi ale podařilo až na druhý pokus.

Poprvé byl bohužel Partnachklamm uzavřený. Nezjistil jsem přesný důvod, ale buďto to bylo kvůli pravidelné údržbě, kterou zde musejí každoročně provádět, nebo to tu spíš v předjarním období může být nebezpečné, kvůli tání a padání rampouchů a ledopádů.

Každopádně napodruhé to vyšlo. Pár krásných roklí jsem už ve Slovinsku, Rakousku i Německu prolezl, ale tahle má dost specifickou atmosféru. Říčka Partnach se tu ostře zařezává do skalnatého podloží a vytváří velmi úzkou, ale zato 50 až 85 metrů hlubokou rokli.

Dost možná vám to tu bude připomínat scény z dobrodružných filmů, které by se tu mohly z fleku natáčet. Takový Indiana Jones by se sem hodil parádně. Možná jsem si zrovna na něj vzpomněl i díky tátovi, který měl na hlavě dost Indiana Jonesovskej klobouk.

Dříve se roklí plavilo dřevo. To ale nebylo úplně jednoduché, protože se klády mezi skalami často vzpřičovaly a pak bylo nutné je uvolňovat, což byla nebezpečná záležitost. Od roku 1886 se o možnosti využití rokle pro turistické účely začal zajímat Německý alpský spolek (něco jako Český klub turistů), který nakonec mezi lety 1910 až 1912 rokli zprůchodnil a zpřístupnil.

Pro návštěvu se doporučuje nepromokavá pevná obuv a hodit se vám bude i bunda s kapucou, protože tu neustále odněkud něco kape. Většina cesty je zahloubená ve skalní stěně, asi 5-8 metrů nad hladinou říčky, část vede i skrze tunely, kterých je tu celkem asi 240 metrů a v jejichž stěnách jsou vysekané otvory s výhledy do rokle.

Zprůchodněná cesta vyžaduje neustálý monitoring a údržbu. I k tomu slouží vstupné, které činí aktuálně 5 Euro za dospělou osobu. Parkovat se dá u Olympijského stadionu v Garmisch-Partenkirchenu (asi za 2,5 Eura na celý den), odkud je to k rokli asi 1,5 kilometru pěšky. Každopádně těch pár Eur za vstup nebudete litovat, i na obyčejných fotkách rokle vypadá jednoduše magicky a atmosféra tu je krásná.