Při každé návštěvě Švýcarských hor si znovu a znovu uvědomuju, jak tady život dřív vůbec nebyl lehký. Kolik úsilí muselo stát vybudovat všechno to, co tu teď mají. Chaty na vrcholcích hor nebo už jen zpřístupnění některých cest a vybudování silniček klikatících se skrz strmé kaňony.
Jedním z takových důležitých kroků bylo i vybudování cesty skrze údolí Schöllenen, které vede ze severu na jih směrem k městečku Andermatt a Gotthardskému pasu.
Teufelsbrücke, neboli Devil’s Bridge přes řeku Ruess byl postaven již v roce 1230. Právě nový a dostupnější přístup ke Gotthardskému pasu měl pak následně velký význam jak regionálně, tak i vliv na italskou politiku.
Původně dřevěný most byl těžce poničen během Napoleonských válek, kdy tu v roce 1799 proběhla jedna z nejdramatičtějších bitev italských a švýcarských oddílů, které vedl generál Suvorov proti francouzské armádě. Památník k této události najdete kousek od mostů.
V roce 1820 byl vybudován most nový, kamenný. Ten je na místě dodnes a pouze se přes něj klene most o něco modernější, postavený v roce 1950. Po něm vede silnice dnes. Kromě těchto dvou je o pár desítek metrů dál ještě most železniční. Tři kamenné mosty v těsné blízkosti u sebe pak tvoří celkem zajímavou scenérii.
Když jsem jel přes Devil’s Bridge poprvé, na podzim roku 2017, chtěli jsme se tu zastavit, ale minuli jsme parkoviště. V opačném směru pak byla tak šílená zácpa, že pokud bychom se chtěli vrátit, sebralo by nám to minimálně hodinu i víc a na to jsme se nakonec vykašlali. Podruhé, na roadtripu s Eliškou v létě 2019 už jsme se tu zastavit zvládli. Její článek z tohoto místa si můžete přečíst ZDE. Je to fajn zastávka po cestě k dalším zajímavým místům v okolí, ať už na zmiňovaný Gotthard pas nebo Furka pas.
Až se na Devil’s Bridge vypravíte vy, přidejte k jeho fotkám na Instagramu hashtag #scoutingplaces nebo #scoutandthecity, ať se pak i já dozvím, že jste tam byli podle mého článku. Díky.
A to
